Tess, šikovná osmiletá holčička, zaslechla jednoho dne, jak se její maminka s tatínkem baví o jejím mladším bráškovi, Andrewovi. Pochopila z toho, že je velice nemocný a že jim úplně došly peníze. Příští měsíc se budou stěhovat z domu do bytu, protože tatínek nemá dost peněz na účty za doktory a za dům. Nyní by Andrewa zachránila jen velmi drahá operace a vypadalo to, že jim peníze nikdo nepůjčí. Slyšela, jak tatínek nešťastně šeptá plačící mamince: „ Teď ho zachrání jen zázrak.“
Tess šla do své ložnice a vytáhla ze své tajné skrýše v šatníku skleněnou nádobu. Vysypala všechny drobné na podlahu a pečlivě je spočítala, dokonce třikrát. Musela vědět, kolik přesně má. Nemohla udělat chybu. Opatrně vrátila drobné do nádobky, zašroubovala víčko a vyklouzla zadními dveřmi. Šla šest bloků do lékárny s velkým červeným nápisem nad dveřmi.
Trpělivě čekala, až se jí lékárník začne věnovat, ale měl moc práce. Tess začala drhnout nožkou po podlaze, aby vydala vrzavý zvuk. Nepomohlo to. Zakašlala co nejsilněji, jak dovedla. Ani to nezabralo. Nakonec ze své nádobky vyndala čtvrťák a začala jím klepat na skleněný pult. To zabralo!
„A copak by sis přála?“ zeptal se lékárník nepříjemným tónem. „Hovořím tu zrovna se svým bratrem, kterého jsem roky neviděl,“ řekl, aniž by čekal nějakou odpověď na svou otázku.
„No, já chci s vámi mluvit o svém bráškovi,“ řekla Tess. „Je opravdu moc nemocný a já mu chci koupit zázrak.“ „Co prosím?“ řekl lékárník. „Jmenuje se Andrew a něco špatného mu roste v hlavě a tatínek řekl, že teď už ho zachrání jen zázrak. Tak kolik stojí zázrak?“
„Tady zázraky neprodáváme, holčičko. Je mi to líto, ale nepomůžu ti,“ řekl lékárník o něco jemnějším hlasem. „Poslouchejte, mám peníze na zaplacení. Pokud to nebude stačit, seženu zbytek. Jen mi řekněte, kolik to stojí.“
Lékárníkův bratr byl velice dobře oblečený muž. Sklonil se a zeptal se dívenky, „Jaký druh zázraku tvůj bratr potřebuje?“
„Nevím,“ odpověděla Tess se slzami v očích. „Jen vím, že je hodně nemocný a maminka řekla, že potřebuje operaci. Ale tatínek na ni nemá peníze, tak bych to chtěla zaplatit já.“
„Kolik máš?“ zeptal se pán. „Jeden dolar a jedenáct centů,“ odpověděla Tess skoro neslyšně. „Je to všechno, co mám, ale můžu sehnat víc, jestli to bude zapotřebí.“
„No, to je náhoda,“ usmál se muž. „Dolar a jedenáct centů, tolik přesně stojí zázrak pro malé bratříčky.“ Jednou rukou si vzal peníze a druhou vzal Tess za ruku. „Vezmi mě k vám domů, chci vidět tvého bratříčka a mluvit s rodiči. Uvidíme, jestli budu umět ten druh zázraku, který potřebuješ.“
Ten dobře oblečený muž byl Dr. Carlton Armstrong, chirurg specializující se na mikrochirurgii. Operaci provedl zdarma a zanedlouho byl Andrew zase doma a dařilo se mu dobře. Maminka a tatínek vesele probírali ten řetěz událostí, který je k tomu dovedl. „Ta operace,“ zašeptala maminka, „byla zázrak. Zajímalo by mě, kolik by to jinak stálo.“
Tess se usmála. Věděla přesně, kolik stojí zázrak – jeden dolar a jedenáct centů – plus víru malého dítěte.
Duchovní spa 